Rozhovor s náměstkem ministra průmyslu a obchodu

Beseda se zástupcem AMO Amitem Thackerem
Vybrané třídy oboru hutnictví a strojírenství měly možnost zúčastnit
se 10. 12. 2010 besedy se zástupcem firmy Arcelor Mittal Ostrava.
Pan Amit Thacker MBA, výkonný poradce CEO, nás blíže seznámil
s touto společností a ve své prezentaci doslova „procestoval“ kus
světa, než se dostal do Ostravy.
Předně, skupina Arcelor Mittal je obrovská společnost s více než 300
000 zaměstnanci a se spoustou příležitostí, číslem 1 po celém světě
kromě Asie.
Arcelor Mittal Ostrava tvoří 3 % celé společnosti, díky politice zaměřené na bezpečnost a
dobrý vztah k zaměstnancům se firmě podařilo získat titul Nejlepší zaměstnavatel Moravskoslezského
kraje a 3. nejlepší v republice v TOP10.
Amit Thacker
V 70. letech se jeho rodiče přestěhovali z Indie do Keňi, protože otec, architekt, získal v Keňi zakázku
a musel tam na dva roky odjet, ale s manželkou si tuto zemi natolik oblíbili, že se rozhodli zde žít i se
svými dětmi. Amit Thacker začal pracovat už v 18 letech, zatímco studoval, ráno práce a odpoledne
studium, v 21 letech získal svůj první titul.
Ve 24 letech pokračoval ve studiích v Anglii – roční postgraduální obor MBA na univerzitě v
Cranfieldu, ve třídě bylo 120 studentů okolo 30 - 35 let. Studium bylo pochopitelně velmi náročné.
Před absolvováním MBA začal hledat práci a v Londýně měl pohovor se zástupci Arcelor Mittalu.
Nabídli mu práci v ČR, ale ta se mu moc nezamlouvala, protože si představoval práci ve finančních
centrech v Londýně nebo NY, nakonec ji ale přijal.
V roce 2007 se přestěhoval z Anglie do ČR a od roku 2009 pracuje jako asistent generálního ředitele
AMO.
Jaká je práce s CEO? Spousta cizinců, kromě Čechů také Němci, Poláci, Slováci, Španělé a čas od
času Američani, Brazilci a on sám Ind z Keňi…V 7 hodin už dostává emaily, v 8 je v kanceláři a CEO
očekává, že všechny už přečetl, v 8 večer z CEO odchází a do rána chce mít CEO práci hotovou.
Život v ČR: i když jeho rodina bydlí v Keňi, má zde spoustu přátel, vybalancovaný život a práci.
A na závěr rada od Amita Thackera: učte se anglicky!, buďte ambiciózní, kreativní, otevření a
adaptabilní, proměňte sny ve skutečnost, „think outside the box“, získejte důvěru zkušenějších
pracovníků a začnou poslouchat vaše nápady.
Jan Szlauer, S2.A
Pan Amit Thacker (uprostřed) doprovázen ředitelem SPŠ, z angličtiny
překládal Václav Čajánek (L4). Foto: SPŠ F-M
Slavnostní otevření modernizovaných
laboratoří na SPŠ
U příležitosti Dne otevřených dveří 11. 1. 2011 otevřela průmyslovka veřejnosti své nově vybavené
laboratoře. Akce se uskutečnila za účasti významných hostů, veřejných činitelů, zástupců firem,
partnerské školy z Košic a také médií, kteří si prohlédli vybavení školních dílen a odborných
učeben. Pozornost zaujaly především čtyři modernizované laboratoře: KOM (A005, D203),
technologická laboratoř (A011) a metalografická laboratoř (D202) s novými stroji, pomůckami a
špičkovým softwarem.
Již v pátek 7. 11. 2011 si školní laboratoře přišli prohlédnout zástupci kraje – Mgr. Věra Palková,
náměstkyně hejtmana MSK, a PaedDr. Libor Lenčo, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu.
Slavnostní zahájení otevření laboratoří proběhlo v aule školy v úterý za přítomnosti Ing. Tomáše Hünera,
náměstka ministra průmyslu a obchodu, personálního ředitele AMO Mgr. Jana Rafaje, personálního
ředitele AMFM Ing. Rostislava Tkáče, personálního ředitele TŽ Ing. Ivo Žižky, primátora města FrýdkuMístku Mgr. Petra Cvika a dalších
hostů, veřejných činitelů a zástupců
firem. Naše škola rovněž pozvala
delegaci partnerské školy SPŠH
z Košic. Do akce byli přímo zapojeni
studenti naší školy, kteří hostům
předvedli, jak s novými přístroji umí
zacházet.
Naše redakce vám přináší rozhovory
s vybranými hosty. Jako první
poskytla
rozhovor
Šroubku
náměstkyně hejtmana Mgr. Věra
Palková. Nezapomněli jsme oslovit
také náměstka MPO Tomáše Hünera, dále zástupce firmy Hanyko Praha, která je generálním dodavatelem
zařízení pro metalografii, a také zástupce naší partnerské školy. Jejich odpovědi si můžete přečíst níže.
Rozhovor s náměstkyní hejtmana MSK Věrou Palkovou a
vedoucím odboru školství Liborem Lenčem
1. Jak na Vás působí naše škola?
Hlavně na nás úžasně působí její žáci, a to je
důležitější než celá budova. Jsem strašně ráda, že
máte tady moderní přístroje, a když se dívám kolem
sebe, tak budete potřebovat ještě spoustu peněz na
další úpravy. To všechno s panem ředitelem určitě
vyřešíme. Pro mě je hlavně důležité, jaká je tady
atmosféra, jak se chovají žáci.
2. Jak hodnotíte nově vybavené laboratoře?
PaedDr Libor Lenčo: Já to hodnotím tak, že sám
tomu vůbec nerozumím, ale je to zázrak.
3. Jak na Vás zapůsobil generální ředitel AMO pan Kochuparampil při červnové návštěvě SPŠ?
Měla jsem ohromný zážitek z toho, jak všichni hovořili anglicky. A věřím tomu, že jste zaujali pana
ředitele natolik, že to nebyl poslední sponzorský dar. Věřím, že se stane tradicí, že tato společnost bude
příznivě nakloněna této škole a bude se k ní takto přátelsky chovat i v příštích letech.
4. V čem vidíte přínos naší školy pro kraj?
PaedDr. Libor Lenčo: Zaměřením odbornosti, a to může připravit pro náš kraj úspěšné absolventy
technických oborů.
5. Jak vidíte spolupráci Moravskoslezského kraje s naší školou do budoucna?
Skvěle, to jsme přišli probrat s panem ředitelem, a tak vám nemůžeme prozrazovat tajemství, jak to bude
do budoucna, protože to musíme nejdříve „upéct“.
6. A naše poslední otázka: Co byste vzkázala studentům SPŠ?
Hlavně, ať se učí, protože je čekají státní maturity, a protože je v praxi hodně potřebujeme. Na trhu práce
nám chybí technicky vzdělaní lidé, a byli bychom velmi rádi, kdybyste se zařadili mezi ten TOP, tedy nejen
v kraji, ale i na vyšší úrovni. Takže jim držíme palce.
PaedDr. Libor Lenčo: Já jim vzkazuji, ať nelitují toho, že si vybrali toto „řemeslo“ a tuto školu, ať se
jejich volba stane tou správnou na celý život.
Za rozhovor děkují: Martin Nič (H4) a Vojtěch Šebesta (HZ2)
Rozhovor s náměstkem ministra průmyslu a obchodu
Tomášem Hünerem
1. Co si myslíte o naší škole a nově vybavených laboratořích?
Jestli jste byli přítomni při projevech hostů, tak už vše zaznělo. Myslím si, že ti, kteří rozumí té technice a
rozumí i stavu našeho školství, jsou velice mile překvapeni, že v této situaci může vzniknout něco tak
pěkného a smysluplného jako jsou tyto laboratoře. Protože nejvíc vy studenti sami pochopíte nebo máte
informace od studentů, kteří studují na jiných školách, jaký je to obrovský rozdíl ve formě výuky, a jak
dobře se studuje na vysokých školách s takovýmto řekněme „pozitivním handicapem“ nebo předstihem.
Takže určitě obecně vzato to tuhle školu „vykopne“ o stupeň nebo o dva stupně výš.
2. Jak vidíte další spolupráci s naší školou?
Existuje celá řada projektů, které se zabývají
podporou školství, vědy a výzkumu. Jelikož
pracuji na ministerstvu průmyslu a obchodu a
mám na starosti energetiku a průmysl, tak vím,
kolik takových projektů existuje a dá se říci, že
z velké části to zatím běželo primárně na
podporu projektů vysokých škol, z našeho
regionu to byla VŠB-TU. A je velice dobré, že se
z těchto projektů dá podporovat i střední
školství. Myslím si, že váš projekt je názorným
příkladem a pan ředitel ukázal cestu, co všechno
je třeba administrativně „vytrpět“, nakonec i
časově, a zároveň ukázal, kterým směrem se dá jít a že je to možné. Myslím si, že celá řada dalších škol,
nemusí to být jen technické, mohou to být nakonec i gymnázia, mohou využít, jak vzdělávat své studenty na
úrovni adekvátní technologiím 21. století. Je mnohem lepší, když si člověk může něco vyzkoušet, než o tom
jenom slyšet. Myslím si, že toto je právě největší přínos vaší školy.
3. Co byste vzkázal našim studentům?
Vašim studentům bych vzkázal, že si zvolili dobrý typ studia. Když jsme se před 10 lety ptali, co by chtěli
studenti dělat, častá odpověď byla manažer, aniž by věděli, co to je. Mysleli si, že je to auto, telefon, pěkná
sekretářka. V podstatě také, ale manažerem může být i dobrý technik. Sám jsem manažera dělal deset let –
jako generální ředitel SME – a jsem technik. To je vzkaz vám – jako studentům technických oborů. Je to
vysoce perspektivní záležitost studovat tyto obory a myslím si, že v brzké době bude obrovský hlad po
těchto profesích.
Rozhovor s Ing. Zbyňkem Hanušem, zástupcem firmy
Hanyko Praha (generální dodavatel pro metalografii)
1. Co si myslíte o nových metalografických laboratořích?
Nic lepšího v republice není…
2. Jak vidíte další spolupráci?
Mluvili jsme s panem ředitelem a nabízíme přednášky, spolupráci s profesory.
3. Co byste vzkázal studentům této školy?
Aby si toho studenti vážili a projevili zájem o svůj obor.
Na rozhovorech se podíleli: Martin (H4), Vojtěch (HZ2) a Ondřej (ES1).
Redakce Šroubku děkuje všem hostům za poskytnutí rozhovorů pro školní
časopis.
Foto: SPŠ F-M
Rozhovor s RNDr. Štefanem Tkáčikem, zástupcem ředitele SPŠ
hutníckej v Košicích
1. Jak na Vás zapůsobila naše škola?
Na úvod by som chcel pozdraviť všetkých študentov
Strednej priemyselnej školy vo Frýdku-Místku.
Túto školu navštevujem už v podstate – s určitými
prestávkami – 25 rokov a poznám ešte obdobie, keď
sa maturitné skúšky vykonávali tak, že jeden
predseda maturitné skúšky riadil maturitu vo
všetkých predmetov v rámci týždenného pobytu
a predsedovia maturitných komisií sa vymieňali:
predseda z Frýdku maturoval so žiakmi v Košiciach
a naopak. V to obdobie, končila samozrejme
revolúcia a rozdelenie Československa na dva štáty,
naše vzťahy sa v podstate neprerušili, to rozdelenie
ako keby nemalo na naše vzťahy žiadny vplyv,
dokonca v niektorých veciach si myslím, že je ešte
širšia spolupráca. Pokiaľ poznám školu vo Frýdku-Místku, tak celé to obdobie udržala
vynikajúcu úroveň a pôsobí konsolidovaným dojmom, - a posledný včerajší deň - môžem iba
blahoželať žiakom k takémuto vybaveniu a verím, že si ho docenia a že bude na prospech
kvality štúdia.
2. Takže, jak hodnotíte nově vybavené laboratoře?
Vynikajúce.
3. Mohl byste našim studentům prozradit o specifických tradicích, které má Vaše škola?
Stredná priemyselná škola hutnícka v Košiciach vyučuje žiakov v študijných odborov:
hutníctvo, polytechnika, technické a informatické služby, bezpečnosť a ochrana zdravia pri
práci. Vo všetkých odborov je škola v značnej miere orientovaná na hutníctvo a taká výrazná
tradícia, ktorú som vo Frýdku-Místku nevidel, sú cechové slávnosti – takzvaný skok cez kožu,
to je prijímanie do cechu hutníckeho. Je to také niečo atypické – sú tam vyjadrovania v
latinčine, rituály, máme na to dobové uniformy. Ťažko o tom rozprávať, to treba vidieť.
Možno niektorí žiaci, ktorí v rámci kontaktov s časopisom už u nás boli, to mali možnosť
vidieť. Cechové slávnosti sú na stužkovej, i pri Hutníckych dňoch. Prajem Vám, aby ste to
mohli vidieť.
4. Jaké aktivity a úspěchy Vaší školy si nejvíce ceníte?
Tak ja si najviac cením veci, ktoré sme dosiahli v oblasti školských partnerstiev. Od roku
2000 má škola tri takéto medzinárodné projekty. Prvý projekt bol v programe Leonardo da
Vinci, v ktorom boli univerzity z Talianska – Kalábrie, z Anglicka, Holandska, naša
Technická univerzita v Košiciach a priemyselné školy. Išlo o modernizáciu výučby, didaktiku
a pod. Potom to bol Sokrates, kde sme mali partnerov z Rakúska (Schwechat) a z Varšavy.
A momentálne sme v druhom roku projektu Comenius, tak isto školské partnerstvá, v ktorom
je 8 krajín – Nemecko, Taliansko, Turecko, Holandsko a ďalšie. V tomto máme dlhodobú
tradíciu a každý školský rok máme takúto medzinárodnú spoluprácu. To si najviac cením
a samozrejme ma trošku mrzí, že čo sa týka materiálno – technického rozvoja, nemáme školu
na takej úrovni ako vy. U nás prevažujú zariadenia ešte z doby socializmu. Je škoda, že sa
odborné školstvo viac nepodporuje. O to viac si treba ceniť to, čo máte tu.
5. Neuvažujete o výměnných pobytech studentů a profesorů obou škol?
Ja si myslím, že otázka nebola celkom dobre položená, pretože my nielen uvažujeme, ale my
ich vlastne realizujeme. Čo sa týka študentov, je jasné že môžeme uvažovať o vyšších
rozsahov. Momentálne v našej delegácii je i Ing. Peter Hanušin, ktorý je hutník, a je tu preto,
aby predniesol o tom na našej škole. Samozrejme, dá sa to realizovať, ale nejde to z financií
škôl, na to je potrebná spolupráca s partnermi, podnikmi, zamestnávateľmi.
6. Jak byste zhodnotil matematickou gramotnost studentů?
Viete, to je celospoločenská otázka. Na Dni otvorených dverí vystúpili zástupcovia vysokých
škôl a veľmi jasne to povedali. Strašne ma mrzí, že matematika a prírodné vedy sú
nedocenené v počtu vyučovacích hodín, ktoré v rámci týždňa študent absolvuje. Sú tak nízko
postavené, že bohužiaľ to, čo by mal podľa môjho názoru študent v technickom štúdiu vedieť,
sa nedá v danom počte hodín umožniť. Na to, už zo základných škôl vychádzajú žiaci, kde
matematická gramotnosť s takýmto porozumením je na veľmi slabej úrovni a matematiku nie
je potrebné chápať ako samostatný predmet. Matematika je proste médium na to, aby sa
človek naučil chápať mysleniu – je to myslenie ako analýza, syntéza. Je potrebné jednak vyšší
počet hodín a jednak aj iný pohlaď od žiakov, proste neučím sa matematiku preto, aby som
vypočítať nejaký vzorec, učím sa matematiku preto, aby som mohol na vyššej úrovni
realizovať svoje technické vzdelanie.
7. A na závěr poslední otázka: Co byste vzkázal studentům naší školy?
Učte sa matematiku a cudzie jazyky a vtedy budete vynikajúci aj vo svojom obore.
Vedení SPŠ spolu s delegací košické průmyslové školy.
Redakce Šroubku děkuje panu zástupci za poskytnutí rozhovoru.
Rozhovor provedl Lukáš Sklepek, Z4.
Vídeň
ídeň 2010
Jako každý rok i letos byl naší školou zorganizován výlet do Vídně. Nejprve jsem si říkal, že
nějaká Vídeň mě ničím nezaujme. Vzhledem k tomu, že však rád cestuji, jsem se rozhodl jet. Má
hlavní výbava sestávala ze slovníku a eur …
Sraz se uskutečnil 7. 12. u SPŠ, odjezd byl v 5 hodin. Cesta uběhla celkem rychle, a to za pomoci
únavy a MP3. Hlavně však bez problému, řidič měl situaci pod kontrolou. Příjezd byl okolo 10:00
u všemi známého a slavného Hundertwasserhaus, tedy zajímavě pojatého domu. Architekt neměl
moc rád roviny, linie a systematičnost. Svým dílem ukázal pravý opak - různě rozmístěná okna,
mnohobarevnost, v níž převažuje podle wikipedie zelená. Po první útratě eur za pohlednice jsme se
vydali k náměstí Marie Terezie.
Tady již byly vánoční trhy. Pokračovali jsme k Hofburgu. Na náměstí hrdinů (Heldenplatz) mě
velmi zaujala budova knihovny. Povšiml jsem si i antických motivů. Dále mě zaujaly fiakry.
Ovšem po zjištění ceny bylo rozhodnuto. Za 20 minut jízdy 1000 Kč, no nejsem Rothschild, ale
alespoň jsem si je vyfotil.
Naprosto jedinečné, moderní, šokující, však byly ty obchody nejsvětovějších značek. Boty od
Gucciho, švýcarské hodinky Tissot, Giorgio Armani a další výlohy.
Vídeň byla skutečně ve vánoční náladě. Všude ozdoby, dekorace, turisté popíjející punč. Nejvíc to
však asi žilo na vánočních trzích u Nové radnice v blízkosti budovy parlamentu. Také jsem potkal i
jednoho Vídeňana, který šprechtil trochu česky. Po nákupech a kulturním poznáni jsme se vydali
zpět na náměstí Marie Terezie a nastoupili do autobusu. Když jsme z Vídně odjížděli, jeli jsme
kolem Prátru, tedy komplexu různých pouťových atrakcí s ruským kolem.
Na závěr chci poděkovat paní profesorce Šnytové a paní profesorce Zárubové za dokonalou,
bezproblémovou organizaci. Dále bych chtěl říci, že za 450 Kč jsem měl možnost poznat něco
nového a určitě pojedu i příští rok.
Vánoční trhy
Hofburg
Student SPŠ s místním umělcem
ondrAK 47
Vánoční volejbalový turnaj
Dne 20. prosince na naší škole proběhl
v předvánočním čase již tradiční mixovaný
volejbalový turnaj. Každý tým musel mít po
celou dobu zápasu na hřišti minimálně 2
dívky. Jelikož je u nás na škole volejbal velice
oblíbený, což dokazují účasti v ranních
kroužcích, mohl náš pan ředitel na zahájení
v osm hodin přivítat 15 týmů. Ihned poté, kdy
byl turnaj slavnostně zahájen a byly předány
odměny za středoškolské hry v házené a ve
stolním tenise, bylo vše připraveno ke startu.
Ve skvělých podmínkách naší haly, kde
mimochodem hraje i oddíl ŠSK Beskydy, tak turnaj mohl začít. Týmy byly rozděleny do tří
skupin po 5 družstvech. Každá skupina měla své hřiště. Hrálo se velice svižně a turnaj
probíhal bez zmatků či jakýchkoliv problémů. Za to můžeme poděkovat týmu profesorů
tělocviku v čele s paní Góreckou, kteří turnaj skvěle připravili. Po odehrání skupin a
čtvrtfinálových zápasů se družstva rozdělila na skupiny o 1.-3. místo, 4.-6. místo a 7.-9.
místo. Nejzajímavější zápasy nabídla samozřejmě skupina o 1.-3. místo, kde se po mnohdy
těsných vítězstvích probojovaly týmy Klusáci (třída Z3 + E2.S), Pjotrlíci (třída Z4 + A3.S) a L32
(třída L3 + L2).
Na tato utkání se dorazilo podívat i několik kantorů a spousta studentů. Z mého
pohledu byla tato utkání okořeněná mezitřídní rivalitou, touhou po vítězství, nabitá emocemi
a tím pádem také velice atraktivní hra pro oko diváka. Na třetím místě celého turnaje se
umístilo družstvo Pjotrlíci, ve kterém mimochodem nastoupil i loňský maturant Vojtěch
Biolek hrající ligu (ŠSK Beskydy), na druhém místě po velkém boji skončil tým Klusáci, jež má
ve třídě hodně šikovných kluků s ostrými smeči a po trvání celého turnaje byl znevýhodněn
třemi dívkami na hřišti. Vítězem se stal tým L32 (obhájce minulého ročníku), který podal
bojovný výkon s přesně umístěnými smeči a parádními nahrávkami. Po uklizení kurtů
následovalo slavnostní vyhlášení vítězů opět panem ředitelem a předání sladkých cen a
diplomů. Při předávání cen uslyšel pan ředitel výzvu od kapitánky vítězného týmu
k poměření sil s týmem profesorů.
Žádosti bylo vyhověno, a tak
volejbalový „cirkus“ mohl pokračovat 22.
prosince. Utkat se měly všechny tři první
celky turnaje s učitelským týmem. Oficiální
počátek byl plánován v 9:30, a tak některé
týmy využily pozdějšího startu k rannímu
tréninku a doplnění týmů. Sešly už po osmé
hodině ranní. Už den předem (21. prosince)
všechny týmy hovořily o veliké marodce a
jiných povinnostech. A velké prodloužené
finále bylo v ohrožení… Naštěstí vše dobře
dopadlo. Spojil se druhý a třetí tým a první
tým měl jiná děvčata a jednoho dalšího hráče ze třídy. A tak vše mohlo v klidu pokračovat.
Pár minut po deváté hodině začaly přicházet první houfy studentů a na kurty
nastoupili kantoři ve složení paní profesorky Bretová a Sládková a páni profesoři Suchoň,
Jurtík, Kmenta, Volník a Rajnoch. Ihned po jejich nástupu byl vidět údiv a určitá forma
respektu, kterou si vydobyli svým volejbalovým uměním. Po důkladné rozcvičce všech
účastníku nebylo nač čekat a mohlo se „bouchat“ do balónu. Po dohodě k prvnímu utkání
nastoupili profesoři s mixem týmů, které se umístily na druhém třetím místě. Zápas se
odehrál ve svižném tempu, obohacen krásnými výměnami a potleskem spokojených
studentů, kteří si užívali volejbalové krásy (a nemusí se učit). Tento duel vyhráli kantoři
v poměru 2:0 na sety. Po tomto zápase nastalo velké finále. Vítězové L32 - vyzyvatelé učitelů,
měli chuť vrátit učitelům porážku z minulého roku. Boj se správným nábojem mohl začít.
První set měli studenti jasně navrch a diktovali tempo hry. V druhém setu tomu již tak
nebylo. Učitelé případnou prohru nechtěli dopustit a zařadili vyšší stupeň rychlosti. Tým L32
namísto zlepšení hry začal kupit chyby. Po velice vyrovnaném druhém setu, kdy už ani čísla
na ukazateli nestačila, skončila druhá část zápasu ve prospěch kantorů 33:31. A tak za stavu
1:1 na sety musel o konečném a absolutním vítězi rozhodnout třetí set, „tiebreak“, hraný do
15 bodů. Začala nevídaná bitva. Bojovalo se doslova o každý balón. Nervy tekly proudem.
Z hráčů by se dal pot ždímat jako z houby na nádobí. Nervozita se dala krájet. Naprosto
názorná ukázka moderního volejbalu se vším všudy. Taky se není čemu divit, že třetí sada
skončila 16:14 pro tým L32, čímž vrátili porážku za minulý rok a stali se vítězi prodlouženého
finále. Nicméně vítězství by si zasloužily oba týmy. Ale vyhrát může jen jeden. Dále bych chtěl
vyjádřit veliký obdiv, a myslím, že se mnou bude souhlasit spousta lidí, panu profesoru
Jurtíkovi, který hraje opravdu výtečně a celou dobu byl tahounem týmu.
Já osobně si myslím, že se turnaj vyvedl a chtěl bych poděkovat všem zúčastněným za
skvělou atmosféru. Doufám, že si dobře zahráli. Jménem studentů děkuji za organizaci všem
kantorům, kteří se na turnaji podíleli, a také panu řediteli za to, že nám dopřává sportovní
vyžití. Spoléháme na to, že se další rok dočkáme pokračování v podobě dalšího ročníku.
Nakonec jsem požádal paní profesorku Góreckou o její hodnocení turnaje:
„Jsem ráda, že se již každoroční vánoční turnaj tak povedl a všem účastníkům se líbil.
Jeho kořeny spadají do dob před sametovou revolucí, kdy jsme v 80. létech také hrávali proti
studentům vyrovnaná utkání a musím sportovně přiznat, že studenti až na malé výjimky byli
lepší. Proto jsme si loňské vítězství mimořádně užili. Letos kantoři nevyhráli, ale ostudu
rozhodně neudělali. Závěrem bych všechny moc ráda pozvala na další volejbalovou akci,
kterou si chceme připomenout tradici volejbalového maratónu.
V roce 1987 jsme hráli ještě ve staré tělocvičně Volejbalový maratón. Pořadatelská
dvojice z řad studentek, Kateřina Machová a Pavlína Plucnarová (obě A3.S), se rozhodla tuto
akci vzkřísit. Společně tedy zveme všechny příznivce odbíjené na konec června (24. června
s největší pravděpodobností) do haly SPŠ, kde se bude hrát 24 hodin nepřetržitě volejbal.
Zúčastnit se může každý student SPŠ nebo absolvent a jako hosté budou přítomni studenti a
studentky Obchodní akademie. Vstupné na tuto akci bude 50 Kč. Kromě volejbalových
zápasů budou i doprovodné sportovní soutěže. Samozřejmě vítěz obdrží cenu. Doufám, že se
studenti budou dobře bavit, a že se připraví i nějaká dobrá hudební produkce.“
Myslím, že se už teď můžeme začít těšit.
Lukáš Smelik (L3)
2. místo
1. místo – L32
3. místo
Michal Vrubel, L3
Šroubek
Časopis studentů SPŠ Frýdek-Místek
Číslo 3, 2010/2011
www.spsfm.cz
sroubek@spsfm.cz
Šéfredaktoři: Nytrová Kristina (A4.S), Lukáš Sklepek (Z4), Martin Nič (H4)
Redakce: Jana Rašková (L4), Vojtěch Šebesta (HZ2.), Pavel Hovanec (HZ2.), Ondřej
Kněžek (ES1.), Lenka Potášová (HZ1).
Dále přispěli: Jan Szlauer (S2.A), Michal Vrubel (L3).
Vydává: SPŠ Frýdek-Místek pod vedením Mgr. Polivčakové.
V pořadí již 1616-náctý ples Střední průmyslové školy ve FrýdkuFrýdku-Místku … jako vždy s vynikající muzikou,
bohatými světelnými efekty, stylovou výzdobou a originální
originální programovou koncepcí: letos v duchu názvu
účinkují mladé soubory z SPŠ a hosté
hosté z okolních středních škol! Nabitý program, pořádný cvrkot a zas
velký ples. Poprvé v historii průmyslováckých plesů moderují naši studenti.
sobota 5. března 2011 Národní dům (20.00(20.00-04.00)
Cena vstupenky s místenkou: 230,230,- Kč
Zváni jsou profesoři a zaměstnanci školy, studenti 3. a 4. ročníků, absolventi, rodiče a přátelé
této výjimečné školy. Společenský oděv je samozřejmostí.
Vstupenky v předprodeji od 23. 2. ve škole (2. patro – p. Lukovská)
Rezervace nutno vyzvednout do pátku 25.2.
Když hvězdy padají z nebe…
na plese SPŠ!