F6F-5 early

Transcription

F6F-5 early
F6F-5 early
8225
US NAVY WWII FIGHTER
1:48 SCALE PLASTIC KIT
intro
There are few aircraft types that took part in combat during World War Two, that can be described with such one sided outcomes in terms of kill : loss ratio as the Hellcat. Representing the
middle of the Grumman Cat lineage, the Hellcat was a unique type right from its beginnings. Success of its older brother, the Wildcat, which carried on its shoulders the bulk of the strain of
the Pacific air war in 1942, prompted the US Navy to give Grumman free reign over the independent development of a new fighter. This type was to act as insurance in the event the concept
of the F4U Corsair turned out unsuccessful. Grumman designers set forth with the design, with emphasis on ease of manufacture, performance and suitability for carrier ops.
On the 30th of June, 1941, as Corsair production was initiating, the Navy signed an order for two prototype XF6F-1s, and a star was born.
Original expectations centered around development of the proven F4F Wildcat, which was to be dominated by installation of more powerful engines. As such, this eventually evolved
into a new fighter altogether. The US Navy also had accumulated combat experience, and was able to incorporate pilot suggestions into the design. The Hellcat was some 60% heavier than
the Wildcat, was more heavily armed, had a more powerful engine, was more heavily armored, carried more fuel and was generally of a more robust construction. The first prototype took to
the air on June 26th, 1942, and by January, 1943 equipped the first Navy unit, Vf-9, on the deck of the Essex.
The new type was called Hellcat. The name not only suggested the place to which her enemies would be sent, but was also a play on words. The term in the old west referred to barroom
brawlers, and that was what the Navy wanted: a tough fighter with hard fists, that could absorb punishment and had stamina. The Hellcat line didn't result in the most elegant of fighters. It
was, after all, over twice as heavy as its main adversary, the Japanese A6M Zero. But elegance certainly doesn't play a pivotal role in terms of the potential survival of the pilot. It was a
fighter first and foremost in every sense of the word, designed around the requirements of the pilot to fulfill the combat mission for which it was designed and he was trained. The initial
version, F6F-3, was supplanted by the dash five, which modified the canopy, cowl, bombracks and droptanks.
The first combat engagement of the enemy occurred on September 1st, 1943, when an Emily was flamed by the half inch guns of two Hellcats. Their advantage over Japanese fighters
was well demonstrated on February 16th, 1944, when, in the vicinity of Truk, over 100 fighters were claimed in the air and over 150 on the ground for the loss of four aircraft. Five days
later, in the Marianas, a further 160 enemy aircraft were destroyed in the air and on the ground Often one sided combat was documented in the battle for the Philippine Sea that culminated
on June 19th, 1944 in the now legendary 'Great Marianas Turkey Shoot', where Hellcat pilots claimed some 350 enemy aircraft destroyed. A further turkey hunt took place between October
12th and 14th, 1944 over Formosa, seeing the destruction, at the hands of Hellcat pilots, of 300 enemy aircraft for the loss of 27.
In October, 1944, the Japanese began to escalate night attacks, bringing on a requirement for night fighters to counter them. USAAF P-61s were too far off. Night fighting variants of the
Hellcat were introduced in the form of the F6f-5N and F6F-3N, equipped with radar. This new role for the Hellcat first appeared at the end of fall, 1944 during the intensification of
kamikaze attacks, that required the interception of unorthodox attacks by aircraft that avoided air to air combat. Other major combat was seen over the Japanese islands over the first half of
1945.
Although the Hellcat was progressively replaced by its stablemate F4U Corsair, it served in the combat role up to the end of the war. Under the designation Hellcat F Mk 1 and II, several
hundred served with the Royal Navy, notably in the Atlantic covering convoys, and also in the Far East.
According to statistics, there were 12275 Hellcats of all versions made. For the loss of 270 of these, Hellcat pilots claimed 5156 kills. That accounts for over half of USN and USMC
victories. The Hellcat also became the most successful carrier based fighter in the Pacific in under two years of ops. Lumbering, awkward at first glance, lacking in elegance, barroom
brawler – wild, tough, a fearless hulk, able to clear a saloon before turning three times…..that was the Hellcat in the skies over the Pacific.
úvodem
Není mnoho letounù druhé svìtové války, o kterých by bylo možno hovoøit tak jednoznaènì, pokud jde o pomìr vítìzství a porážek, jako o Hellcatu. Prostøední z rodiny grummanových
koèek se od zabìhnutých zpùsobù života odlišoval již od poèátku. Úspìchy staršího bratra, Wildcatu, který v roce 1942 nesl na svých bedrech pøevážnou tíhu letecké války v Pacifiku,
vedlo US Navy k rozhodnutí dát Grummanu volné ruce k samostatnému vývoji nového stíhacího letounu. Ten mìl v pøípadì potøeby nahradit rodící se projekt F4U Corsair, pokud by se
jeho koncepce neosvìdèila. Konstruktéøi Grummanu se pustili do vývoje letounu, který mìl být nepøíliš nároèný na výrobu, výkonný a snadno použitelný jako palubní stíhaèka.
30. èervna 1941, v den kdy byla zadána sériová výroba Corsairù, podepsala Navy objednávku na dva prototypy XF6F-1. Hvìzda pacifického nebe zaèala vycházet.
Pùvodní pøedpoklad uvažoval pouze o inovacích osvìdèeného typu F4F Wildcat, ve kterých mìlo dominovat zabudování silnìjšího motoru. Avšak v konstrukèních kanceláøích
Grummanu brzy zaèal vznikat zcela nový letoun. US Navy již také mìla dostatek bojových zkušeností, aby mohlo být výraznì pøihlédnuto k požadavkùm pilotù. Nový typ, o 60 % tìžší
než Wildcat, mìl silnìjší výzbroj, motor, pancéøování, vìtší palivové nádrže a celkovì robusnìjší konstrukci. První prototyp vzlétl 26. èervna 1942 a již 16. ledna 1943 byla letouny F6F
vyzbrojena první bojová jednotka – VF-9, sídlící na palubì letadlové lodi Essex.
Nový letoun dostal pojmenování „Hellcat“. Více než pøíznaèné jméno neznamená jen koèku odnášející si do pekla své nepøátele; byla to høíèka se slovy na druhou – Hellcat ve slangu
ostøílených hochù amerického západu znamená „hospodský rváè“. A takového Navy potøebovala – silný letoun s tvrdými pìstmi, který by leccos vydržel a ve rvaèce tak snadno neztratil
dech... Linie Hellcatu z nìj netvoøí nejelegantnìjší letoun své doby. Vždy byl více než dvakrát tìžší, než jeho hlavní protivník – Mitsubishi A6M Zero. Ale o eleganci jistì v efektivnosti
vzdušného boje a potenciálu pro pøežití pilota až tak nejde. Hellcat byl pøedevším rváèem šitým na míru potøebám pilotù a specifice válèištì, pro které byl urèen. První variantu F6F-3 brzy
doplnila F6F-5 se zmìnami v pøekrytu kabiny, krytù motoru, závìsníky pum a pøídavných nádrží.
První vzdušný støet s nepøítelem pøišel 1. záøí 1943, kdy se pod dávkami pùlpalcových kulometù dvou Hellcatù k zemi zøítila Emily. Svou pøevahu nad japonskými stíhaèkami ukázali
piloti Hellcatù více než ukázkovì 16. února 1944, kdy v oblasti Truku sestøelili více než 100 japonských letounù a dalších 150 znièili na zemi – a to pøi vlastní ztrátì ètyø strojù. Jen o pìt dní
pozdìji v oblasti Marianas Islands znièili pacifiètí rváèi ve vzduchu i na zemi dalších více než 160 letounù protivníka. Velmi èasté mohutné støety období bitvy o Filipínské moøe
vyvrcholily 19. èervna 1944 povìstným „lovem mariánských krocanù“, kdy piloti Hellcatù znièili více než 350 letounù protivníka. Další „lov na krocany“ se uskuteènil ve dnech 12. – 14.
øíjna 1944 nad oblastí Formosy – bìhem tøí dnù nárokovali piloti Hellcatù pøes 300 vzdušných vítìzství pøi ztrátì 27 vlastních strojù.
Když v øíjnu 1944 Japonci zaèali zvyšovat své noèní útoky, pøišla potøeba nasazení noèních stíhaèù. Letouny P-61 od USAAF, které by mohly pomoci, byly pøíliš vzdálené. Proto byly
urychlenì nasazeny noèní stíhací varianty Hellcatu, oznaèované jako F6F-5N a F6F-3N se zabudovaným radarem. Nová role pro Hellcaty pøišla koncem podzimu 1944 pøi zvýšeném
nasazení kamikadze, kdy museli jejich piloti zastavovat neobvykle útoèící protivníky, kteøí se zcela vyhýbali støetùm ve stíhacích soubojích. K dalším velkým bojùm, tentokrát již v oblasti
japonských ostrovù, docházelo po celou první polovinu roku 1945.
Aèkoliv byl Hellcat koncem války postupnì nahrazován svým souputníkem F4U Corsair, v bojové službì vydržel až do konce války. Pod názvem Hellcat F Mk I. a II. sloužilo nìkolik set
tìchto strojù také u Royal Navy, zejména v Atlantiku pøi ochranì konvojù a také na Dálném východì.
Podle statistik bylo vyrobeno 12275 Hellcatù všech verzí. Pøi ztrátách 270 vlastních strojù dosáhli jejich piloti 5156 sestøelù. To je více než polovina všech vzdušných vítìzství USN
a USMC. Z Hellcatu se tak za necelé dva roky bojové služby stal nejúspìšnìjší palubní letoun Pacifiku. Mohutný, na první pohled neforemný, jakoby bez elegance, hospodský rváè divoký, silný, nebojácný poøez, který se tøikrát otoèil a byl schopný vybílit celý saloon. Takový byl Hellcat na pacifickém nebi.
ATTENTION
UPOZORNÌNÍ
ACHTUNG
ATTENTION
GB
Carefully read instruction sheet before assembling. When you use glue or paint, do not use near open flame and use in well ventilated room. Keep out of
reach of small children. Children must not be allowed to suck any part, or pull vinyl bag over the head.
CZ
Pøed zapoèetím stavby si peèlivì prostudujte stavební návod. Pøi používání barev a lepidel pracujte v dobøe vìtrané místnosti. Lepidla ani barvy
nepoužívejte v blízkosti otevøeného ohnì. Model není urèen malým dìtem, mohlo by dojít k požití drobných dílù.
F
Iire soigneusement la fiche d´instructions avant d´assembler. Ne pas utiliser de colle ou de peinture à proximité d´une flamme nue, et aérer la piece de
temps en temps. Garder hors de portée des enfants en bas âge. Ne pas laisser les enfants mettre en bouche ou sucer les pièces, ou passer un sachet vinyll
sur la tete.
Von dem Zusammensetzen die Bauanleitung gut durchlesen. Kleber und Farbe nicht nahe von offenem Feuer verwenden und das Fenster von Zeit zu Zeit
Belüftung öffnen. Bausatz von kleinen Kindern fernhalten. Verhüten Sie, daß Kinder irgendwelche Bauteile in den Mund nehmen oder Plastiktüten über
den Kopf ziehen.
D
JP
INSTRUCTION SIGNS
INSTR. SYMBOLY
BEND
OHNOUT
PLIER SIL VOUS PLAIT
BITTE BIEGEN
OPTIONAL
VOLBA
FACULTATIF
NACH BELIEBEN
PARTS
OPEN HOLE
VYVRTAT OTVOR
FAIRE UN TROU
OFFNEN
INSTRUKTION SINNBILDEN
SYMETRICAL ASSEMBLY
SYMETRICKÁ MONTÁŽ
MONTAGE SYMÉTRIQUE
SYMMETRISCHE AUFBAU
DÍLY
NOTCH
ZÁØEZ
L INCISION
DER EINSCHNITT
TEILE
REMOVE
ODØÍZNOUT
RETIRER
ENTFERNEN
APPLY EDUARD MASK
AND PAINT
POUŽÍT EDUARD MASK
NABARVIT
PIECES
PLASTIC PARTS
J>
C>
B>
SYMBOLES
F>
8220 F
8220 B
8220 J
8220 C
E>
G>
8220 E
H>
8220 G
8220 H
eduard
RP - RESIN PARTS
1
PE - PHOTO ETCHED
DETAIL PARTS
1
2
2
COLOURS
BARVY
2
Mr.COLOR
H4
C4
PEINTURE
AQUEOUS
GSi Creos (GUNZE)
AQUEOUS
FARBEN
Mr.COLOR
H80
C54
KHAKI GREEN
YELLOW
H90
C47
CLEAR RED
C48
CLEAR YELLOW
H11
C62
FLAT WHITE
H91
H 12
C33
FLAT BLACK
H94
H51
C11
LIGHT GRAY
H306
H54
C14
NAVY BLUE
H344
CLEAR GREEN
C306
GRAY
RUST
H56
C72
INTERMEDIATE BLUE
H58
C27
INTERIOR GREEN
MC214
DARK IRON
H77
C137
TIRE BLACK
MC218
ALUMINIUM
Mr.METAL COLOR
E11
PE4
H58
C27
PE68
PE4
INTER. GREEN
PE8
PE2
G35
E12
H12
C33
FLAT BLACK
PE8
PE1
G23
H58
C27
INTER. GREEN
PE10
PE11
E20
PE5
H58
C27
PE6
INTER. GREEN
PE14
H12
C33
H58
C27
FLAT BLACK
INTER. GREEN
G50
PE22
G43
PE55
PE54
PE53
H12
C33
FLAT BLACK
PE51
H58
C27
PE48
INTER. GREEN
PE52
PE50
PE21
2 pcs.
PE56
A
PE57
PE3
PE58
PE59
PE74
PE3
PE41
PE81
PE82
PE46
PE4
PE9
PE61
PE4
PE9
PE35
PE49
H58
C27
PE80
INTER. GREEN
PE79
PE81
G53
PE3
PE31
PE30
H12
C33
FLAT BLACK
PE62
PLASTIC
PE39
PE43
PE70
3
H9
PE60
H9
G43
H58
C27
A
INTER. GREEN
G50
G43
G50
G55
PE38
G55
PE36
G15
G53
H58
C27
INTER. GREEN
C2
C1
PE77
PE45
G28
PE63
H54
C14
PE44
NAVY BLUE
H77
C137
TIRE BLACK
G39
C2
PE7
G39
H3
PE73
H51
C11
H51
C11
LIGHT GRAY
LIGHT GRAY
H4
PE73
H58
C27
PE29
INTER. GREEN
G2
IF YOU INSTAL
THE FUEL TANK
POKUD SE INSTALUJETE
PØÍD. NÁDRŽ
4
C1
E2
E16
E3
E7
E6
E15
E13
H12
C33
FLAT BLACK
MC218
G44
ALUMINIUM
G44
H12
C33
PE66
FLAT BLACK
G12
G12
G3
H306
C306
GRAY
G34
H306
C306
GRAY
G52
G52
DECAL 37
H12
C33
FLAT BLACK
PE66
PE12
PE13
G52
5
G33
H334
RUST
MC214
DARK IRON
H334
RUST
G32
G19
G21
H334
RUST
H58
C27
INTER. GREEN
B2
PE64
MC218
ALUMINIUM
E14
J4
MC214
DARK IRON
B1
B9
G5
J3
G54
B4
MC214
DARK IRON
B10
IF YOU INSTAL
BOMB RACKS
POKUD SE INSTALUJETE
PUMOVÉ ZÁVÌSNÍKY
H94
CLEAR GREEN
B5
H13
B3
E4
E5
B6
H10
6
H90
C47
H10
CLEAR RED
H12
G38
G37
FWD
G7
G38
G8
G45
G37
G8
G7
G45
FWD
H94
CLEAR GREEN
H90
C47
CLEAR RED
H91
C48
CLEAR YELLOW
H11
H11
H14
wheel discs RP2
A ALUMINIUM C ALUMINIUM
B NAVY BLUE D ALUMINIUM ? NAVY BLUE
2 pcs.
RP1
CLOSED
G48
H54
C14
NAVY BLUE
OPEN
G16
H54
C14
NAVY BLUE
H77
C137
TIRE BLACK
RP2
H5
7
R
L
G1
G1
RP1+ RP2
RP1+ RP2
H77
C137
G36
TIRE BLACK
G11
G36
G11
G14
H54
C14
G1
NAVY BLUE
G1
H54
C14
G22
H54
C14
G25
NAVY BLUE
NAVY BLUE
H54
C14
G47
G20
H54
C14
G17
NAVY BLUE
G26
H54
C14
NAVY BLUE
H54
C14
NAVY BLUE
G9
H77
C137
G46
TIRE BLACK
G18
H54
C14
H54
C14
NAVY BLUE
H54
C14
NAVY BLUE
NAVY BLUE
NAVY BLUE
G51
G4
G10
G40
G4
G51
G4
G40
G4
G14
G14
G51
G40
G51
G4
G41
G18
G17
PE75
PE76
G51
G51
G20
G42
G25
G22
G25
G4
G37
G18
G38
G20
G26
G18
G17
G26
G20
G41
G22
G42
L
G37
R
H54
C14
NAVY BLUE
G42
H54
C14
NAVY BLUE
H54
C14
NAVY BLUE
G41
H54
C14
NAVY BLUE
G41
G42
FWD
8
G31
G38
E8
E18
E19
PE69
PE83
E9
B
C
H80
C54
2 pcs.
PE83
2 pcs.
KHAKI GREEN
PE69
H80
C54
KHAKI GREEN
MC218
ALUMINIUM
H80
C54
PE67
PE82
KHAKI GREEN
PE65
MC218
PE65
ALUMINIUM
MC214
DARK IRON
H80
C54
MC214
DARK IRON
KHAKI GREEN
PE65
PE65
PE65
MC214
PE65
DARK IRON
MC214
DARK IRON
MC214
DARK IRON
MC214
DARK IRON
PE65
PE65
G24
G24
G24
G24
G13
G13
F
D
6 pcs.
E1
H51
C11
H80
C54
LIGHT GRAY
KHAKI GREEN
F2
H12
C33
H80
C54
FLAT BLACK
KHAKI GREEN
F1
E
6 pcs.
H51
C11
H80
C54
LIGHT GRAY
KHAKI GREEN
H51
C11
H80
C54
LIGHT GRAY
KHAKI GREEN
E10
F3
H12
C33
H80
C54
FLAT BLACK
KHAKI GREEN
MC218
F4
H51
C11
H80
C54
LIGHT GRAY
KHAKI GREEN
MC218
G29
ALUMINIUM
ALUMINIUM
9
F
C
C
B
B
3 pcs.
E
2 pcs.
PE71
PE72
2 pcs.
D
3 pcs.
E
D 3 pcs.
G49
OPEN H2
G30
H94
CLOSED H1
CLEAR GREEN
H6
H7
NOT INCLUDED IN THE KIT
TENTO DÍL STAVEBNICE
NEOBSAHUJE
H4
C4
YELLOW
H12
C33
FLAT BLACK
E17
H4
C4
YELLOW
H4
C4
YELLOW
10
eduard
8225
R1
2 pcs.
G1+ G36
2 pcs.
R2
2 pcs.
G1+ G11
2 pcs.
H3
H4
H7
H1 - CLOSED
H2 - OPEN
11
A BuNo. 42158, Flown by LT.JG Ray Hawkings, VF-31, USS Cabot, September, 1944
Ray Hawkings, with 14 confirmed kills to his credit, became the second highest ranking pilot in VF-31. Probably the most successful day of his military career came on September 13, 1944,
when he downed five Japanese aircraft in a battle near Mindanao, the Philipppines, and achieved the status 'Ace in a Day'. He joined the Blue Angels after the war, the display team of the US Navy.
During the Sixties he served in Japan as a CO of the Atsugi Air Base. Aside from the kill marks and mission tallies, the VF-31 Flying MeatAxes patch on the fuselage can be een. The white vertical
stripe on the tail identified aircraft from the Cabot.
Ray Hawkings se stal druhým nejúspìšnìjším pilotem své jednotky, když dosáhl celkem ètrnácti sestøelù. Patrnì nejlepším dnem jeho kariéry se stalo 13. záøí 1944, kdy poblíž filipínského
ostrova Mindanao poslal k zemí pìt japonských letadel a získal tak status „ace in a day“. Po válce se stal èlenem Blue Angels, akrobatické skupiny US Navy. V šedesátých letech velel americkým
okupaèním silám umístìným na japonské základnì v Atsugi. Na boku trupu lze kromì symbolù sestøelù a bombardovacích misí nalézt též znak VF-31 Flying MeatAxes, okøídlený sekáèek
na maso. Svislý bílý pruh na SOP oznaèoval letouny z paluby letadlové lodi Cabot.
25
NAVY BLUE
12
H54
14
WHITE
H11
62
24
eduard
B ‘Minsi III’, BuNo. 70143, Cdr. David McCampbell, USS Essex, October 25th, 1944
David McCampbell commanded Carrier Air Group 15 and was the most successful fighter pilot in the US Navy. Flying this plane, he managed at least twenty of his 34 kills and twenty ground
victories. During the Great Marianas Turkey Shoot on June 19th, 1944, he shot down seven Japanese aircraft, and a few days later, on October 24th, another nine against a large Japanese
numerical advantage. He was twice awarded the Congressional Medal of Honor. ‘Minsi III’was lost in December, 1944, in an accident flown by another pilot.
David McCampbell, velitel Air Group 15 a nejúspìšnìjší stíhaè US Navy, dosáhl na tomto letounu minimálni 20 vítìzství ze svých celkových 34 ve vzduchu a 20 na zemi. Za akce ve dnech
19. 6. 1944, kdy bìhem „the GreatTurkey Shoot“dosáhl sedmi vítìzství, a pozdìji 24. 10. 1944, kdy v boji s velkou japonskou pøesilou znièil devìt nepøátel, obdržel dvakrát nejvyšší vyznamenání,
Congressional Medal of Honor. Jeho „Minsi III“ byla nakonec znièena bìhem nehody jiného pilota v prosinci 1944.
NAVY BLUE
H54
14
eduard
13
C White 7 ‘Paper Doll’, Lt. Carl A. Brown Jr., VF-27, USS Princeton, October 24th, 1944
‘Paper Doll’ was the personal mount of Lt. (jg) Robert Burnell. The distinctive sharkmouth markings used on earlier aircraft by the squadron appear here in a simpler form. On October 24th, 1944,
during the Battle of Leyte Gulf, Lt. Carl A. Brown intercepted a large formation of enemy aircraft at a time when the USS Princeton had suffered serious damage. During the intercept, Lt. Brown
was able to down five of the Japanese aircraft, but was, in the process, hit and injured. He landed on theUSSEssex, as the Princeton was out of action. ‘Paper Doll’was pushed overboard to make
room for other landing aircraft.
„Paper Doll“ byla osobním strojem Lt. (jg) Roberta Burnella. Výrazná kresba otevøené tlamy, používaná již na døívìjších verzích, byla na strojích F6F-5 malována ve zjednodušené podobì.
Dne 24.10. 1944 bìhem bitvy nad zálivem ostrova Leyte odstartoval Lt. Carl A. Brown vstøíc velké skupinì nepøátel, kdy byla mateøská USS Princeton vážnì poškozena. Mezitím se Brown dostal
do souboje s pøesilou japoncu, sám jich dokázal pìt sestøelit, ale „Paper Doll“ byla pøitom mnohokrát zasažena a on sám zranìn. Vzhledem k poškození USS Princeton byl nucen nouzovì pøistát
na palubì USS Essex. Stroj byl tak vážnì poškozen, že byl chvíli po pøistání svržen do moøe, aby uvolnil místo dalším pøistávajícím letounùm.
NAVY BLUE
14
H54
14
WHITE
H11
62
eduard
D BuNo. 76384, VF-7, USS Hancock, 1945
The US Navy used a system of geometric symbols to identify to which aircraft carrier an aircraft belonged. The so-called 'G symbols' were officially used from January 27 to July 27, 1945. The
growing number of carriers brought with them some uncertainty and confusion, so the G symbols were replaced by single or double character lettering. Hancock was given the identifier 'U'. This
F6F-5 sports the typical late war US Navy camouflage scheme. The Navy Blue was applied over the entire aircraft. The rudder, usually painted with Intermediate Sea Blue, was either a spare part
or taken from an unserviceable F6F-3.
Americké námoøní letectvo používalo v období od 27. ledna do 27. èervence 1945 k oznaèování pøíslušnosti svých letadel k jednotlivým letadlovým lodím geometrické symboly (G symbols).
Obvykle se jednalo o bílé obrazce nastøíkané na ocasní plochy a nìkdy i køídlo letounu. S narùstajícím poètem plavidel se však systém zaèal stávat nepøehledným a tak byly symboly nahrazeny
písmenným kódem. Hancock dostal pøidìlené písmeno U. Letoun nese standardní kamufláž amerických námoøních letadel z posledních let války. Tmavá modrá barva pokrývala všechny plochy
letounu. Svislé smìrové kormidlo zøejmì pochází z kanibalizovaného F6F-3, nebo skladových zásob, protože je natøeno barvou Intermediate Sea Blue, v té dobì již nepoužívanou.
NAVY BLUE
H54
14
INTERMED. BLUE
H56
72
WHITE
H11
62
eduard
15
F6F-5 early
STENCIL DATA
W
Q
M
O
N
R
EE
BB
Z
L
X
T
P
B
F
AA
D2
I
A
J
J
J
A
V
2 pcs CC
S
K
K
G
G
H
E
4 pcs N
C
2 pcs K
C
U
DD
Z
W
X
3 sets
36
42
D1
F2, F4
(F1, F2) 6
B
G
Y
T
P
sets
II
HH
GG
37
eduard
16
© EDUARD M.A. 2013
www.eduard.com
Printed in Czech Republic